Slevy podle zákona: § 12a, měrná cena a evidence cen

Adéla Brožová
Adéla Brožová
19.07.2026 6 minutes of reading

Cenotvorba v roce 2026 není jen o marži a konkurenci, ale i o dodržení zákona. Regulační rámec kolem slev je dnes silný: § 12a o nejnižší ceně za 30 dní, zpřísněná pravidla pro měrnou cenu od 1. 1. 2025 a povinnost evidovat ceny tři roky. ČOI to kontroluje aktivně, hlavně na Black Friday a o Vánocích. Tenhle článek shrnuje tři povinnosti, které se vás týkají, a jak je zvládnout systémově.

Je to článek tématu Cenotvorba a monitoring. Důležitá poznámka hned na úvod: shrnujeme pravidla srozumitelně pro orientaci, ale tohle není právní poradenství — konkrétní situaci vždy ověřte s právníkem.

Tři povinnosti v kostce

Než půjdeme do detailu, rychlý přehled toho, co musíte hlídat:

PovinnostCo říkáOd kdy / jak dlouho
§ 12a ZOSu slevy uvést nejnižší cenu za 30 dníplatí, kontroluje ČOI
Měrná cenacena za jednotku (kg, litr, kus)zpřísněno od 1. 1. 2025
Cenová evidenceuchovávat záznamy o cenách3 roky po skončení platnosti ceny

Jsou to tři samostatné povinnosti, ne jedna — a každá má svoje pravidlo. Pojďme je po řadě.

§ 12a: nejnižší cena za posledních 30 dní

Podle § 12a zákona o ochraně spotřebitele (navazuje na evropskou omnibus směrnici) máte při prezentaci slevy povinnost uvést nejnižší cenu, za kterou jste produkt nabízeli v posledních 30 dnech. Nestačí tedy přeškrtnout libovolnou vyšší cenu a vydávat rozdíl za slevu — referenční je ta nejnižší za posledních 30 dní.

Pravidlo platí pro e-shopy i kamenné obchody, na všech kanálech (web, srovnávač, marketplace, leták) a vztahuje se na jakoukoli komunikaci budící dojem zlevnění — typicky akce, výprodej nebo nyní jen za. Výjimkou jsou jen skutečně personalizované slevy: věrnostní programy, narozeninové slevy a nabídky podle historie konkrétního zákazníka.

Měrná cena a evidence cen: od 1. 1. 2025

Od 1. 1. 2025 platí novela zákona o cenách, která přidává dvě samostatné povinnosti. První je měrná cena — cena přepočtená na jednotku (za kilogram, litr, kus, metr), kterou musíte u řady zboží uvádět správně a srozumitelně a u slev ji dotáhnout konzistentně s § 12a.

Druhá, nezávislá povinnost je cenová evidence: u zboží prodávaného spotřebitelům musíte uchovávat záznamy o uplatňovaných cenách a době jejich platnosti po dobu tří let po skončení platnosti ceny. To je u většího katalogu bod, který ručně neuhlídáte — tisíce produktů a jejich cenová historie za tři roky se bez systémové evidence vést nedají.

Black Friday, Vánoce a ČOI

Riziko kontroly není rozložené rovnoměrně. Česká obchodní inspekce (ČOI) se na dodržování § 12a a měrné ceny zaměřuje nejvíc v sezóně slev — na Black Friday a o Vánocích. Logicky: tehdy je nejvíc akcí, výprodejů a tlaku na rychlé přecenění, a tedy i nejvíc příležitostí udělat slevu špatně.

Praktický důsledek: kalendář akcí si připravte dopředu a vždy s ohledem na evidenci podle § 12a. Kdo sezónu řeší operativně na poslední chvíli a nemá spolehlivou historii cen, vystavuje se nejen pokutě, ale i tomu, že slevu nedoloží.

Evidence cenové historie: společný jmenovatel

Všechny tři povinnosti spojuje jedna věc: musíte umět kdykoli doložit, jak se vaše ceny vyvíjely — nejnižší cenu za 30 dní u každého produktu i historii uvádění cen a slev pro tříletou evidenci. Bez doložitelné historie nesplníte ani § 12a, ani evidenční povinnost.

Tady aplikace pomáhá. Conviu u každého produktu zaznamenává historický vývoj ceny a historii přeceňování (graf ve statistikách), takže máte podklad pro správné slevy i pro evidenci. Ještě jednou ale zdůrazňujeme: aplikace data vede a usnadní vám práci, není to právní poradna. Výklad konkrétní situace patří právníkovi; Conviu dodá podklady, rozhodnutí a odpovědnost zůstávají na vás.

Jak to zvládnout

Shrnuto: u slev uvádějte nejnižší cenu za 30 dní (§ 12a), od 1. 1. 2025 hlídejte měrnou cenu a uchovávejte cenové záznamy tři roky, a počítejte s tím, že ČOI kontroluje hlavně v sezóně. Klíč je systémová evidence cenové historie — ručně to u většího katalogu nedáte.

Chcete mít cenovou historii automaticky? Podívejte se na monitoring cen a automatickou cenotvorbu — Conviu eviduje vývoj cen a přeceňování jako podklad pro compliance. S výkladem zákona vám ale poradí právník, ne aplikace. Který nástroj na monitoring a cenotvorbu vybrat a kolik stojí, srovnává samostatný článek. Celé téma najdete na pilíři Cenotvorba a monitoring.

AI Shopping: jak připravit produktová data pro AI vyhledávání

AI Shopping: jak připravit produktová data pro AI vyhledávání

Když dnes zákazník napíše do ChatGPT nebo Google AI Mode „potřebuju tichou vestavnou myčku do úzké kuchyně do 12 000 Kč“, AI nečte váš web jako člověk. Vybírá ze strukturovaných dat — z produktového feedu a z kódu na stránce. Tenhle článek je technický návod, co do těch dat dát a jak je naplnit, aby vás AI uměla doporučit. Proč na AI viditelnosti záležet a co přináší byznysu řešíme zvlášť; tady jde o konkrétní pole, tagy a kód. Co je produktový feed a jak funguje, vysvětlují základy XML a CSV feedu.
Learn more
XML feed vs. API: kdy přejít na marketplace integraci

XML feed vs. API: kdy přejít na marketplace integraci

Na srovnávače zboží a do reklamních systémů posíláte produkty feedem — souborem, který se jednou za čas vyexportuje a „vystrčí“ data ven. Funguje to dobře, dokud nabídku jen zobrazujete. Jakmile ale začnete prodávat na marketplace typu Allegro nebo Kaufland, narazíte: marketplace vám pošle objednávku, potřebuje znát váš aktuální sklad a čeká, že mu stav potvrdíte zpět. A to feed neumí. V tu chvíli přichází na řadu API integrace — obousměrné napojení, které s marketplace komunikuje v obou směrech. V článku si vysvětlíme, čím se XML feed a API liší, kde je mezi nimi hranice a kdy je čas přejít z jednoho na druhé. Tohle je rozcestník mezi dvěma světy: feed = výstupní strana (data ven na srovnávače a do reklamy) a API = obousměrná integrace s marketplacem. Hlubší návody pro Allegro, Kaufland i Heureku najdete v samostatném tématu o prodeji na marketplace.
Learn more